pondelok, 16. septembra 2013

Dostala som takú otázku...

Na jednom fóre, ktoré navštevujem, som dostala včera túto otázku ako reakciu na príspevok s mojím časom vyrytým na medaile a poznámkou, že to bolo bez tréningu a rozhodla som sa na ňu odpovedať aj u seba na blogu. Respektíve k nej napísať takú malú úvahu.
prosim te jak muzes byt spokojena se spatnym casem a jeste zduraznit, ze to je bez treninku? Copak nemas v tom sportu zadnou motivaci? Nebo te uspokojuje dobihat zavody na chvostu a rikas si jak je to v pohode, protoze se dostanes do cile a nemusela si pro to nic udelat?
Ja chapu, ze si lidi behaji pro radost a bez nejakych zavodnich ambici, ale nechapu proc lidi jako ty na ten zavod jdou a jeste se pochlubi medajli s casem 2:12 :/ Pritom by stacilo jenom malinko zabrat a cas pod 2 hodiny vypada razem o dost lip..

Poznáte taký ten pocit, že máte z niečoho radosť a potom príde facka? Tak ten som včera zažila.
Samozrejme, že človek sa chce zlepšovať a dosahovať lepšie časy, ale to podľa mňa neznamená, že sa nemôžem tešiť akémukoľvek výkonu. A že kým nenatrénujem na čas pod dve hodiny, tak nemôžem chodiť na závody a odopierať si to potešenie, pretože beh ma teší, nech bežím akokoľvek pomaly/rýchlo, a aj tá rýchlosť je relatívna. Záleží, kto sa na to pozerá.

Na závody si nechodím honiť nad dosiahnutými časmi, chodím si tam užiť atmosféru a aj keď môj čas 2:12 nie je ktovie aký a už som polmaratón zabehla lepšie a tentokrát to mohlo byť ešte lepšie, keby som trénovala, proste to nevyšlo, netrénovala som, prehýrila som celé leto a na kondičke sa to podpísalo, veď akoby nie. A za tento výsledok som rada, nie preto, že som dala taký "skvelý čas" bez tréningu, ale preto, že som ubehla polmaratón za tento čas, aj keď som si myslela, že budem šťastná za 2:30.

Obdivujem každého kto behá, či už na závodoch trhá rekordy, alebo sa sunie niekde vzadu, pretože podľa mňa časy nie sú až tak podstatné. Podstatné je, že človek pre seba niečo robí.
A nikdy by som si nedovolila komukoľvek napísať, že pre ten čas nič neurobil, pretože nikdy neviem, čo sa tomu človeku odohrávalo v hlave a tele a či do toho dal všetko, alebo nie.

Zabrať by stačilo, a ja som zabrala, ale tempo 5:30min/km a menej na 21km proste ešte neudržím a naozaj dosiahnuť čas pod dve hodinky pre mňa neznamená malinko zabrať, ale neznamená to pre mňa ani to, že kvôli tomu budem sedieť doma a ešte nedajbože prestanem behať, aby sa niekto musel pozerať na také strašné časy na výsledkovej listine.

HOWGH!

23 komentárov:

  1. Hm, jako no a co. Cas je cas, ale dulezitejsi je pocit jaky mas z behani a jak jsi spokojena s vysledkem Ty. Myslim, ze posedlost casy a merenim, porovnavanim velikosti penisu a hlavne ega. Kdo dal a vys je u nekterych jedincu s malym penisem az patologicka. Behej pokud Te to bavi, pokud ne nebehej a klidne si u toho mer cas, tep, laktatovy prah atd. A hlavne ser na kokoty. ;)

    OdpovedaťOdstrániť
  2. Nemá cenu se znepokojavat názory lidí na různých forech. Na závody chodím, protože mi to baví a překonávám jenom svoje časy. Můj první půlmaraton za 2:31 taky nebyla žádná sláva, ale byl jsem rád, že jsem to přežil :)

    OdpovedaťOdstrániť
  3. Zlý lidi jsou a budou, je jedno jaký jsi měla čas. Hlavní je jak se cítíš, a ty jsi hrdá na to co jsi dokázala ! Tak buď dál a kašli na ostatní, oni nežijí tvůj život tak jim to může být úplně jedno.

    Jsi skvělá a já si myslím že je to moc pěkný čas :)

    OdpovedaťOdstrániť
  4. Ani nevíš, jakou radost jsi mi tímto udělala. Potýkám se s podobnými narážkami neustále a dost mě to od běhu odrazuje, resp. to, že běhám ve společnosti některých lidí tajím.
    Před cca 5 lety zpět jsem při ppp běhávala denně 10km a držela si rychlost 5:15 - 5:20/km. Dodnes to nechápu - vyhladovělá, bez svalů. Pak nastalo období, kdy jsem se chtěla vyléčit a s během jsem přestala. Znovu jsem začala před rokem - vyživená, svalnatá, zdravá. Byla jsem schopná dostat se na 6:15/km a ještě jen na 2-3 km, ale rychleji ne. Každý pokus o zrychlení byl následován průjmy a týdenní neschopností běhu. Běhala jsem sice jen pro zábavu, ale mrzelo mě to. Cca měsíc před WRP jsem dostala zánět průdušek, trvalo to asi 14 dní, ale i po vyléčení jsem dostávala záchvaty kašle. Nakonec jsem WRP běžela- byl to můj první "závod", těšila jsem se. Cca na 4. km jsem si řekla, proč se mám snažil, když mě předbíhají všichni. A často jsem střídala běh s chůzí. Výsledkem byl čas 73 minut, doma brek do polštáře a slib, že už nikdy nebudu běhat. V neděli mi bylo lépe a potřebovala jsem trochu pročisti hlavu a tak jsem ty kecky obula zase. 4 km jsem uběhla za 25 minut a to jsem se nesnažila. A tak dneska večer vyplním přihlášku na pražský 1/2maraton a jediným cílem bude UBĚHNOUT HO!! a být schopná pak fungovat v práci. A čas si neurčuju, nebudu cíleně trénovat, budu běhat pro pocit, někdy krátké úseky, někdy dlouhé, někdy pomalu, někdy rychle. A někdy se mi nebude chtět, tak nepůjdu :-) Mám běh ráda, ale mám ráda svůj partnerský život a miluju své zaměstnání. A nechci si kazit dny tím, že mi endomondo ukazuje čas na kilometr začínající číslem 7.

    Hezký den a ještě jednou DĚKUJU!!

    Jana

    OdpovedaťOdstrániť
  5. To je nejlepší, když se objeví nějaký blb, který tě bude buzerovat, za to, že jsi běžela pomalu!! Co jsi nějaký závodník? Nebo to děláš protože tě to baví... Bože!! Jsem fakt naštvaná, že se lidi, kteří tě neznají vrtají do tvého života a dovolí si ho kritizovat!!!
    Držím pěsti, měj běh ráda a užívej si ho!!! :) Pro mě jsi neskonalou inspirací proto, co jsi dokázala!!!

    OdpovedaťOdstrániť
  6. A není to jen hledání výmluv?

    OdpovedaťOdstrániť
  7. Hold někdo má ambice na to, aby stál na stupíncích vítězů a někomu stačí překonat sám sebe, svůj čas nebo jiný osobní cíl a je šťastný.
    Já jsem v sobotu poprvé zaběhla desítku pod hodinu a i když jsem byla v poslední padesátce, dokázala jsem to. A cítila jsem se snad úplně stejně, jak kdybych ten závod vyhrála.

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. A o tom to je! A gratulujem Luci! :) To bolo na RunTour?

      Odstrániť
  8. Špatný čas??? Určite je to lepší čas, ako majú všetci, ktorí len sedia na zadku (a ešte k tomu kritizujú). Niekto tuším zožral múdrosť sveta a myslí si, že ubehnúť polmaratón za 2:12 je bez námahy.

    OdpovedaťOdstrániť
  9. Ahoj, z toho si vobec nic nerob, podla mna ti to ide skvele, o to lepsie, ze behas pre svoj dobry pocit a pre radost. Ja som nieco podobne zazila na zaciatku roka, ked som po zdravotnych problemoch znova zacinala behat. Jeden znamy chcel ist stale so mnou, tak som ho raz zavolala a bolo to hrozne. Moja kondicka po skoro roku polihovania sa s jeho nedala zrovnavat. Doslova ma hnal a len som sa tym trapila, ze nedokazem udrzat jeho tempo, pritom pred rokom, by on nevladal za mnou. Daval mi to aj dost pocitit, stale opakoval, ze je lepsi ako ja, ze by som mala makat. Tak som si povedala dost a odvtedy beham len sama, alebo s kamaratkou, ktora to berie v pohode, pomaly sa zlepsujem a mam z toho radost. :)

    OdpovedaťOdstrániť
  10. Ahoj, dlouho jsem nereagovala, ale tohle mě naštvalo! Podle mě je čas až na druhém místě, až po tom pocitu, kdy prostě vyběhneš a překonáš sebe samu. Jde o ten pocit z běhání a překonávání sebe sama. A i kdybys to zaběhla za hodin 5, byla bys prostě vítěz, už jen proto, žes to zaběhla! A super je, že se Tvoje časy s počtem uběhnutých půlmaratónů zlepšují (až na výjimky :).
    Jinak, já jsem začala běhat, na jaře, v létě jsem trochu přidala běhacích dní a teď se držím na 3-4 týdně cca 4,5 km. (běžím celou dobu včetně cca 5 minutových sprintů). + 1 x týdně okruh 8,1 km (běžím celou dobu). Mimochodem těch 8,1 km mi trvá 72 minut a jsem na to pyšná! Plánuju postupně zrychlovat a tu jednotýdenní trasu navýšit co do počtu km. A v létě jdu na půlmaraton. A je mi jedno, jaký to bude čas. Budu vítěz jen když to zaběhnu. Někdo mi říkal, že by to mělo být pod 3 hodiny, pak už prý přestávají měřit a začínají sbírat odpadlíky po trati....takže mým cílem je dát to pod 3 hodiny :)
    Vyprdni se na takové komentáře!

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Jani ahoooj! Ako sa darí? :) Som rada, že beháš! :) Budem ti držať palce.

      Odstrániť
    2. třeba někde poběžíme spolu :), daří se dobře, díky, běhám, cvičím, zpevňuju, ještě bych ale chtěla něco zhubnout...což nějak už moc nejde, jo, holt, na začátku to bylo něco jinýho, to to šlo skoro samo... :)
      Blogy sleduju, i Tebe, pravidelně, na svůj nepřispívám, ale zatím nic nemažu, myslím, že se tam zase za čas ozvu, komentáře moc nepíšu, šetřím čas, ale tohle mě naštvalo!
      Jsi borkyně!

      Odstrániť
  11. Pekne si to napísala :-) Nech sa dotyčný stará o svoj čas keď je to pre neho také dôležité...

    OdpovedaťOdstrániť
  12. Ahoj, moc tomu rozumím... ostatně jsem se tím už zabývala na svém blogu
    http://zuzkasouckova.blog.ona.idnes.cz/c/353362/za-kolik-Neptejte-se-porad.html
    Nic si z toho nedělej, jsi výborná :-) Běháme pro sebe a ne pro časy, že. Zuzka S.

    OdpovedaťOdstrániť
  13. Bože, to znamená, že když např. posiluji jen doma, tak bych toho radši měla nechat, protože to nemíním dělat profi? Až do svých 30 let jsem hodně aktivně sportovala a běh byl pro mě jen povinností, takže se mi hodně zošklivil. Nyní ve 40 jsem se k němu vrátila a miluju ho, protože to pro mě není povinnost. Běhám pro sbou radost, kdy chci, kolik chci. Chtěla jsem zkusit nějaké závody, ale nemůžu se spolehnout na svá kolena, tak do to nikdy už nepůjdu. Ale pokud bych tu možnost měla, šla bych si tu atmosféru užít a stačil by mi ten pocit, že jsem to zvládla. A nebo radši ne, protože by mě mohl někdo poslat do starého železa a ještě vynadat, že zabírám místo na startu. Obdivuju tě, kolik závodů zvládneš a nenech se rozhodit,zžejmě to napsal nějaký závistivec, který nedá ani minutu bez přestávky, protože OPRAVDOVÝ běžec by to nikdy NENAPSAL....Protože běžec se nevysmívá, fandí a rozumí....Vlaďka

    OdpovedaťOdstrániť
  14. Myjka, úplne chápem ako človeku dokáže pokaziť radosť nejaký takýto blbý komentár/poznámka, nič si z toho nerob,si šikulka a gratulujem k polmaratónu, ja si vždy prečítam nejakú peknú básničku od Honza Volfu a hneď ma jeho slniečka či psíci na srdiečku zahrejú keď ma niekto takto nahnevá-či skor zosmutní:-D Je moc moc fajn, že aj nepriek pauze či zanedbaným tréningom s tým človek nesekne a naopak viem, že účasť na závode aj takto bez dostatočného natrénovania ťa nakopne veru riadne! Páči sa mi že beháš pre radosť - niekedy netreba beh riešiť a len bežať užívať - to si vždy spomeniem na Forresta Gumpa:-D Drž sa a nenachaj sa odradiť, a mimochodom už mám aj ja za sebou ten svoj 1/2maratónik :-D a gratulujem k tomu tvojmu! Pa, Tereza

    OdpovedaťOdstrániť
  15. Ach jo, urcite to bol nejaky "profesional". Skor si myslim, ze to bola nejaka rozkysnuta knedla, ktora zavidi, ze ty nieco robis. A k tvojmu casu? Pre nas, ktori s behom len zacinaju, prip. ho skusaju uplne od piky, je tvoj cas ako z rise snov. Zabehnem cca 4 kilaky za pol hodku (pamatam, ked som nevladala bezat nepretrzite ani 5 minut, takze pre mna je aj ta pol hodka pokrok), ale nejdem s tym skoncit pretoze sa to behu skoro nepodoba. Bavi ma to, snazim sa a len preto, ze niekomu sa nepozdava moj cas urcite neprestanem.

    OdpovedaťOdstrániť
  16. já myslím, že vše už bylo řečeno. Jen bych chtěla dodat, že uběhnout pul maraton za tvůj čas je pro mě zatím nedostižná stanice. Tak jen abys věděla, jsou i pomalejší běžci, ale běžíme pro radost a pro sebe.

    OdpovedaťOdstrániť
  17. "Ja chapu, ze si lidi behaji pro radost a bez nejakych zavodnich ambici, ale nechapu proc lidi jako ty na ten zavod jdou a jeste se pochlubi medajli s casem 2:12 :/"

    Myslím že tento komentář vystihuje celou podstatu věci.. Běhej si jak chceš, pomalu, rychle, nikomu do toho nic není. Ale neprezentuj to jako něco vyjímečného...


    OdpovedaťOdstrániť
  18. Zrovna nedávno jsem se setkala s něčím podobným. Nechápu lidi, kteří musí kazit radost. Dobře, oni třeba dávaj půl maraton za 1:30. Já za 2:11. Na základě těhlech čísel můžeme říct, kdo je úspěšnější? Oba dva máme radost, jak jsme se překonali. Proč to těm lidem kazit? Že můj malý úspěch někdo nevidí jako úspěch, proč moji radost zazdít a shodit mé sebevědomí? Ať si ty lidi uvědomí, že i oni někdy začínali a na začátku sotva uběhli 1km v kuse.

    OdpovedaťOdstrániť

Každý váš komentár ma poteší. :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...