piatok, 19. októbra 2012

Nechcená pauza

Tak nejako ma po nedeľnom závode chytilo hrdlo, trošku mi pri rozprávaní haspruje hlas, tak radšej dávam telu pokoj aby mohlo regenerovať. :) V noci mám záchvaty kašľa, nenávidím to. Už by to mohlo prestať.

Neviem, či ste zaregistrovali, že som na FB dávala fotky z nedeľnej Run Tour - tu sú. A jedna malá ukážka v článku. :)

Mám menšie dilema. Mám možnosť ísť sa pozrieť na Maratón do Drážďan ako fanúšik v nedeľu. Vraj je tam krásne a stojí to za to. Musím si to čo najskôr rozmyslieť. Som taká nerozhodná. :) Šli by ste?

Nového nemám skoro nič. Väčšinu voľna trávim buď v práci, alebo čítaním.
Moc vám chcem odporučiť knihu Skleněný pokoj od Simona Mawera. Je to o rodine Landauerových a o vile Tugendhat. Postavy v knihe sú vymyslené, ale tým, že sa to odohráva v Brne, mi je kniha veľmi blízka a aj dej je veľmi pútavý. Prežijete celú stavbu domu vrátane projektovania a všetky dôležité historické udalosti, ktoré dom ovplyvnili. No čo vám budem rozprávať. S mojou nežnou dušou som celú knihu oplakala!
Zaujímavý je článok na iDnes - Román o vile Tugendhat je čtení s vedlejším účinkem. Příznivým
Oficiálny text vydavateľa:
Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat, který zaujme od první věty. Na pozadí příběhu jejích majitelů zrcadlí tragédii celého českého národa. Vysoko na kopci nad Brnem ční zázračný dům. Postaven na míru židovsko-křesťanskému novomanželskému páru vyzařuje bohatství, sebevědomí, krásu a majestátnost. Avšak jen do chvíle, než do země vstoupí nacistické vojsko a manželé musí vilu i zemi opustit. Život vily se s odchodem jejích majitelů ale nezastaví. Přechází z jedněch rukou do druhých, z českých do nacistických, pak do sovětských až se opět vrátí do majetku československého státu. Krystalická dokonalost skleněného pokoje přitom zasahuje nesmírnou gravitací každého, kdo se dostane do jeho blízkosti. Jenom málo knih z poslední doby dokázalo očima cizince (podobně jako Gottland Poláka Maria Szczygiela) postřehnout československou realitu druhé poloviny 20. století tak brilantně jako Skleněný pokoj Simona Mawera. Román je o to cennější, že byl v létě 2009 nominován na nejprestižnější knižní cenu anglicky mluvícího světa The Man Booker Prize.

Potom som jedným hltom prečítala knihu Iluze od Richarda Bacha. je to taká krátka úvaha o tom, že by ste stretli spasiteľa, ktorého už nebaví byť spasiteľom.
Příběh o společníkovi. "Co kdyby se objevil někdo, kdo by mě mohl naučit, jak to v mém světě chodí a jak do něj mohu zasahovat? Co kdyby Siddhartha nebo Ježíš vstoupili do naší doby se svou mocí, kterou měl nad iluzemi tohoto světa, neboť znal skutečnost, jež se za ni skrývá? A co kdyby se s ním mohl potkat osobně, kdyby třeba letěl v dvouplošníku a přistál na stejné louce jako já? Z takových úvah - z těchto velkých "Co kdyby...?" vznikly iluze a tento vzrušující a neustále znepokojující dialog mezi Richardem Bachem a skutečným Mesiášem, který se rozhodl, že toho nechá.

No a aktuálne si krátim chvíle knihou Celestínske proroctví od Jamesa Redfielda. Už som skoro na konci a je to zaujímavá kniha s ešte zaujímavejším pohľadom na život na zemi a na celé ľudstvo, medziľudské vzťahy,... Nedávno to myslím šlo aj v televízii ako film, ale nevidela som ho.
James Redfield vydal tuto svou knihu ve Spojených státech nejprve vlastním nákladem v nevelkém počtu výtisků, a tehdy se stalo cosi neuvěřitelného: Celestinské proroctví začalo být opisováno a kopírováno a jeho pověst a sláva rostly geometrickou řadou. Není divu, obsahuje totiž tajemství, která mění svět, v němž právě žijeme. Hlavní hrdina, který touží poznat smysl života, se vypraví do Peru, aby pátral po tajemném Rukopisu neznámého původu, který se snaží oficiální místa neúspěšně potlačit. Rukopis osvětluje, jakou cestou se bude naše civilizace v příštím tisíciletí ubírat. Přečtěte si i vy Celestinské proroctví - knihu, která už změnila tisíce lidských životů a která může změnit i váš život.

Cez víkend sa budem ešte liečiť a dúfam, že od pondelka môžem zase trénovať. Dnes máme s polovičkou a rodinou večeru a zajtra nemusím robiť nič. :D

Bežkyňa

10 komentárov:

  1. Tento komentár bol odstránený autorom.

    OdpovedaťOdstrániť
  2. Kdybych neměla psiska, tak bych se do Drážďan určitě vydala. Takže jeď! :)

    Knížky vypadají dobře. Až nebudu mít zavařený mozek z práce, určitě na ně mrknu :)

    OdpovedaťOdstrániť
  3. určitě neváhej a vyraž :) a máš úžasně dlouhé vlasy, sluší :)

    OdpovedaťOdstrániť
  4. Iluzi jsem četla :) A ten Skleněný pokoj zní tuze zajímavě!!
    Poprosím tě o radu - odkud máš ty kalhoty na fotce? Nějaké podobné na běhání sháním..

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Tie leginy su z aktualnej ponuky tchibo. :)

      Odstrániť
  5. Ahoj, já bydlim pomalu na hranici s Německem, do Dráždan jsem hodně jezdila a jeden rok tam studovala na univerzitě. Rozhodně bych tam jela, je to krásné město. Bude se ti líbit!

    OdpovedaťOdstrániť
  6. Já bych se do Drážďan určitě rozjela. Možná by mě srběly nohy, že nemůžu běžet, ale ta atmosféra... :) Užij si to a dej se do pořádku!

    OdpovedaťOdstrániť
  7. O knihách mi ani nemluv, musím dohnat povinnou četbu a vůbec to nestíhám... takže teď se něakou dobu na jinou knížku než mám na seznamu nepodívám. Ale ta o Vile Tugendhat mně zaujala, právě z toho důvodu že jsem z Brna :D Tak třeba po maturitě až bude čas :D

    Jinak na fotkách ti to sluší, jak jinak :) Vypadáš zamyšleně a jako by jsi ani neběžela, jen byla na výletě :D

    Určitě bych se šla na ten maraton podívat, ale jak píše cyklistka, taky bych měla takový pocit že chci běžet taky :)

    OdpovedaťOdstrániť

Každý váš komentár ma poteší. :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...